Krása je vlastně něco, co člověk vyznává. Člověk si vlastně ani nemusí uvědomovat, že vyznává nějakou krásu, protože krása je taková nedostupná a nejde jenom tak na první pohled vidět. Jak byste třeba popsali úplně krásného člověka, který by vám byl sympatický, jak byste ho popsali? Řeknu vám, že takhle je to jednoduché, když ho máte popsat vy. Také vy přesně máte takovou danou představu, jak vlastně krásný člověk má vypadat. Jenomže zjistili jste a uvědomili jste si, že vy vlastně nepopisujete krásného nebo nejkrásnějšího člověka, ale přesně takového člověka, který je vám nejvíce sympatický a takového člověka, který je vám nejenom sympatický, ale který by se vám líbil?
A o kterém byste klidně také uvažovali jako o partnerovi, třeba o manželovi nebo manželce? Nebo klidně milenec a milenka? Samozřejmě, že ano, protože například já mám sestru, která zase upřednostňuje modrooké blonďáky, ale já zase mám ráda tmavé oči a tmavé vlasy a také nějaké to strniště. A moje sestra tohle nemá ráda. Moje sestra nemá ráda u muže strniště.
Takže vlastně když to tak vezmu, tak krása se nedá definovat krásou. Třeba může někdo definovat jako krásu květin nebo krásu přírody a podobně, ale kdybych se měla bavit o člověku, tak to vlastně nejde, navíc každá doba, každé desetiletí s sebou přináší úplně něco jiného. Chápu, že móda se třeba mění každý rok. Nebo dokonce i každý půlrok, ale vlastně takový styl člověka se mění úplně snad každých pět nebo deset let. Dříve si vzpomínám, že byly úplně třeba populární extra štíhlé postavy. V poslední době to je taková postava, kdy jsou velká prsa, štíhlý pas a také větší tvarované pozadí. Dokonce i ženy si nechávají do svých hýždí aplikovat různé látky, aby jejich hýždě vypadaly více kulaté a aby byly opravdu obrovské. Někdy je to až přehnané a myslím si, že takováto krása je i hazard se zdravím.